title images

Projekt NAKI

Identifikace a interpretace vzniku, podoby a proměny barokní kulturní krajiny jihomoravského pohraničí

V rámci projektu NAKI (programu aplikovaného výzkumu a vývoje národní a kulturní identity, pod i. k. NAKI DF13P01OVV019), financovaného Ministerstvem kultury ČR, bylo v  letech 2013 až 2016 řešeno téma: Identifikace a interpretace vzniku, podoby a proměny barokní kulturní krajiny jihomoravského pohraničí.

Hlavním řešitelem projektu byl Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště v Brně ve spolupráci s Fakultou architektury VUT v Brně, Ekonomicko-správní fakultou a Filozofickou fakultou MU v Brně. Významně se podílelo i Regionální muzeum v Mikulově.

Téma projektu

Hlavním cílem projektu je identifikace a  interpretace vzniku, podoby a proměny kulturní krajiny zrozené v  období pozdní renesance a baroka, která výrazně přetvořila význam a  vzhled krajinného rámce novověké společnosti na základě interdisciplinárního výzkumu spojujícího přístupy uměnovědné, kulturně antropologické, archeologické, ekonomické i prvek praktické architektonické tvorby; jde tedy o poznání zrodu a udržování (ale i zániku) raně novověké kulturní krajiny a zejména její duchovní tváře a interaktivního vztahu mezi touto kulturní krajinou a člověkem, jejím tvůrcem, který je jí sám přetvářen.

Pro zkoumání byly vybrány dvě lokality představující z mnoha důvodů jedinečné „laboratorní“ vzorky: pohraniční území Mikulovska a východního Znojemska (předmětná krajina bude vymezena katastrálními územími obcí). Tato území jsou unikátní pozoruhodným zachováním a variabilitou tvůrčích snah raně novověkého člověka vtisknout okolní krajině pečeť svého duchovního génia. Předmětné lokality umožňují analýzu těchto snah uskutečněných v pojetí aristokracie (páni z  Ditrichštejna a další), významných klášterních institucí (Louka, Hradiště sv. Hypolita), měst královských i poddanských (Znojmo, Mikulov) i  poddaných (Perná a sousední vsi). Jedná se nadto o sídla a  krajinu nacházející se po staletí na hranici dvou zemí, v nichž se pozoruhodně stékají a proplétají moravské i rakouské kulturní proudy, a kde výrazně působí vliv blízké říšské metropole Vídně i  moravských center, a navíc o krajinu, postrádající zčásti vinou katastrof 20. století svou historickou paměť.

Výsledky projektu by měly přivést pozornost veřejnosti k jedinečnému, dosud často opomíjenému a v daném regionu ohroženému kulturnímu dědictví vysoké hodnoty, měly by přispět k  reanimaci identity společnosti pohraničního regionu a rovněž na poli regionálního rozvoje k obnově předmětné kulturní krajiny. V rámci řešení projektu bude na základě informací získaných detailním terénním a  archivním průzkumem vytvořena digitální mapová rekonstrukce barokní kulturní krajiny včetně již jen částečně dochované osnovy komunikací spojujících jednotlivé významné lokality a objekty kultu, budou vytvořeny 3D modely vybraných území zkoumané krajiny i zaniklých sakrálních staveb, bude vytvořen soupis dochované drobné sakrální architektury a  umělecko-historických děl. Na základě archivního i terénního bádání budou v odborných článcích řešeny otázky spojené se vznikem a formováním předmětné kulturní krajiny se zvláštním zřetelem za a), na budování sakrálních staveb a vkládání exteriérových uměleckých děl do krajinného rámce (zřizovatelé a donátoři, atribuce, datace) a koncepci jejich působení a vzájemné interaktivity v člověkem modelované kulturní krajině a, za b) na ekonomiku zrodu a fungování v čase se proměňujících forem řešené kulturní krajiny včetně otázky investic a  zisků plynoucích ze zkoumané kulturní krajiny ve vazbě na změny „paradigmatu“ krajiny zejména v 2. pol. 20. století a v současnosti.

Projekt je tedy koncipován jako významný příspěvek k hlubšímu poznání a uchování hodnot kulturního dědictví kulturně bohaté pohraniční krajiny východního Znojemska a Mikulovska, který s  využitím moderních informačních technologií současně umožní zpřístupnění jejího kulturního dědictví široké odborné i laické veřejnosti.

Poznání zrodu a udržování (ale i zániku) raně novověké kulturní krajiny a zejména její duchovní tváře a  interaktivního vztahu mezi touto kulturní krajinou a člověkem, je v  rámci České republiky obecně nedostatečně zkoumáno a stupeň poznání je nízký. Různým tématům spojeným s kulturní krajinou se v posledních letech věnovalo nebo dosud věnuje několik níže uvedených projektů podporovaných z veřejných zdrojů, tyto jsou ale ve svých cílech i  výsledcích zaměřeny na zcela jiné oblasti krajinného bádání a v  žádném ohledu nedochází k tematickému překryvu s předkládaným projektem.

Výrazné a nosné kulturně-antropologické téma vzniku a působení kulturní krajiny a interaktivního vztahu kulturní krajiny a člověka je v prostoru vyspělého euroatlantického světa i pod dojmem ekologických problémů v současnosti intenzivně řešeno. V České republice se obecně výše uvedenými tématy z různých úhlů pohledu zabývá několik akademických osobností jako např. Václav Cílek, Pavel Hájek, Martin Gojda nebo Hana Librová, konkrétně ale interdisciplinární téma předkládaného projektu spojující přístupy uměnovědné, kulturně antropologické, ekonomické i prvek praktické architektonické tvorby je včetně jeho cílů a výsledků v kontextu bádání v naší zemi jedinečné.

Zhodnocení projektu

Ukončený projektový výzkum významně přispěl k uchopení širokého tématu vztahu historické kulturní krajiny a společnosti, která ji obývá. Na příkladu vybraného většího celku jihomoravského pohraničí byl v propojení víceoborového bádání spojujícího přístupy uměnovědné, kulturně antropologické, archeologické, ekonomické i praktické architektonické tvorby, co možná nejúplněji uchopen fenomén krajiny jako základního prostoru vývoje lidské společnosti, komunity i jednotlivce. V centru zájmu projektového bádání a jeho jednotlivých výstupů (jak teoretických tak i praktických) zůstal především proces formování a proměny podoby volné krajiny vně lidských sídlišť v 17. a 18. století a zkoumání podoby a intenzity antropogenních zásahů do této krajiny se zvláštním přihlédnutím k těm, jejichž vznik byl spojen s kulturními, ideovými a religiózními motivy. Vedle odborné knihy „Krajina jako dílo. Barokní krajinou od Mikulova po Znojmo“ (ISBN 978-80-87967-08-9), závěrečné výstavy „Krajina jako dílo“ a kritického katalogu výstavy (ISBN 978-80-87967-09-6) a dalších četných badatelských, edukačních a prezentačních výstupů zůstane fyzickou součástí dnešní kulturní krajiny, v ní realizovaný návrh Vojtěcha Koláře Kaple cestou, který evokuje jen zdánlivě zaniklý mikrokosmos dávné posvátné krajiny v okolí Dolních Dunajovic. Podoba a rozmístění artefaktů v krajině vede poutníka k rozjímání i k vnímání působivých krajinných scenérií a vytváří tak pozoruhodně harmonický celek uměleckého díla a kulturní krajiny. Můžeme tak říci, že od archaického pohanství po současnost se člověk pokouší v  různých formách zhmotnit svůj duchovní život ve svém sídle i v  krajině. Bytí předmoderního člověka v krajině, v mikrokosmu omezeném horizontem a komunitou, bylo zasazeno do nekonečného prostoru transcendentně vnímaného kosmu, který lidskému počínání dával smysl, a jehož odraz byl v krajině přítomný v nespočtu uměleckých děl, kaplí a vertikál božích muk. Kolářovo dílo svým způsobem upozorňuje na význam těchto zapomenutých drobných objektů pro život svých komunit i pro kulturu společnosti.

Výstupy projektu byly koncipovány jako významné příspěvky k hlubšímu poznání a uchování hodnot kulturního dědictví příhraniční krajiny jižní Moravy od Mikulovska po východní Znojemsko. Publikace, výstavy, workshopy i infomační tabule osazené v krajině měly přivést odbornou i laickou veřejnost k uvědomění si významu krajiny, kterou obýváme. Krajiny jako základního prostoru a místa, ze kterého nahlížíme sebe i svět. Dějinami těžce poznamenaná zemědělská „selská“ krajina u Dyje se ukázala být pozoruhodně bohatým zdrojem pro odkrývání složité stratigrafie formování kulturní krajiny. Mnohačetná rezidua starších vrstev krajiny, která se zde dochovala, byť často v tristním stavu, jsou cenným svědkem dějin a kultury historické společnosti, která zkoumanou zemi vytvářela. V rámci projektu publikované texty, mapy i studie, ale i tato rezidua prezentovaná v rozličných výstupech, mohou být můstkem k  nalezení zdánlivě ztraceného vztahu ke krajině, která je součástí našeho domova. Výstupy projektu budou kromě odborné veřejnosti sloužit také samosprávám obcí řešeného regionu, laické veřejnosti, projeví se v  oblasti turistiky a cestovního ruchu a na neposledním místě je využijí novodobí poutníci hledající cestu ke krajině našich předků.

Krajina jako dílo

Závěrečná výstava projektu NAKI

Závěrečná výstava projektu se zaměřila na interaktivní vztah člověka a krajiny především v kulturní epoše baroka. V 17. a 18. století byla středoevropská kulturní krajina zformována mocným proudem kulturního a náboženského cítění do nové hospodářské, estetické i spirituální podoby, jejíž tvářnost je dosud pro naši kulturní krajinu podstatná, byť skrytá pod vrstvami nánosů mladších zásahů a kulturních změn.

Zkoumání podoby a formujících procesů barokní kulturní krajiny na vybraném území Mikulovska, Jaroslavicka a  východního Znojemska bylo řešeno na základě konceptu rozdělení krajiny na základní archetypální jevy, jež nám slouží k uchopení prostoru a  místa – plochy, linie a bodu. Tato témata dále členíme na klíčové kategorie a prvky, které utvářejí kulturní krajinu (např. pole, lesy, rybníky a vinice v ploše, toky, cesty provázené drobnou sakrální architekturou a mosty v linii, a dále sídla a významná krajinná a poutní místa v bodě). Výstava byla doplněna mapovou rekonstrukcí dobových topografických děl od 18. století. Barokní přetváření krajiny rezonovalo v dílech současné architektonické tvorby studentů fakulty architektury VUT v Brně, jejichž návrhy prezentované na výstavě se snažily originálně doplnit živoucí krajinný organismus a znovu objevit ztracený jazyk komunikace s krajinou našeho domova. V závěru výstavy byl v působivé instalaci Václava Miholy prezentován přímý kontakt s  krajinou Mikulova a Svatého kopečku a také úspěšný projekt „Kaple cestou“ od Vojtěcha Koláře, který již byl v době konání výstavy skutečně realizován v přírodním prostředí Dunajovických kopců.

Kritický katalog k výstavě, zpracovaný v digitální podobě, zahrnuje hlavní témata výstavy a soupis vybrané drobné sakrální architektury a plenérových sochařských děl zkoumaných na projektem řešeném území. Katalog dále obsahuje shrnutí úspěšných a na výstavě zčásti prezentovaných návrhů krajinotvorných staveb a artefaktů od studentů FA VUT v Brně, kteří na zadání v letech 2013–2016 spolupracovali.

Termín konání výstavy:
Termín výstavy 8. 9.–27. 11. 2016 a 25. 3.–21. 5. 2017,
Zámek Mikulov
Vernisáž:
7. 9. 2016
Kurátoři výstavy:
Barbora Ponešová, Jan Foretník
Autoři textů:
Aleš Homola, František Svoboda, Martin Markel, Barbora Ponešová, Milada Rigasová, Petr Czajkowski, Eva Staňková, Helena Lenomarová, Karel Sklenář
Architektonické řešení výstavy:
Barbora Ponešová, Ondřej Bělica, Matěj Jindrák
Grafické zpracování výstavy:
Karel Bařina
Ilustrace:
Barbora Demovičová
Příprava výstavy:
Ondřej Bělica, Jakub Stýblo, Vojtěch Kolář, Martin Králík, Jan Schleider, Kristýna Uhrová, Veronika Benešová, Linda Boušková, Václav Mihola ve dnech 30. 8.–7. 9. 2016.
Vystavující studenti:
Ondřej Bělica, Petra Buganská, Radomír Feňo, Filip Fuchs, David Helešic, Vojtěch Kolář, Patrik Kučavík, Jaroslav Matoušek, Václav Mihola, Tereza Novotná, Norbert Obršál, Jan Schleider, Jakub Stýblo, Kristýna Uhrová

Krajina jako dílo -<br />
výstava projektu Identifikace a interpretace vzniku, podoby a proměny barokní<br />
kulturní krajiny jihomoravského pohraničí

Odborné mapy

Jedním z dílčích cílů projektu NAKI  bylo vytvoření dvou specializovaných map s odborným obsahem zachycující ve svých vrstvách zformování a proměny předmětné kulturní krajiny tvořené symbiózou zemědělské krajiny a krajiny kultu včetně období akcentování hospodářské role a devastaci kulturní krajiny v 2. pol. 20. st. a současnou situaci (kdy na formování podoby krajiny spolupůsobí také primárně estetické touhy a rekreační potřeby člověka).

V odborné mapě „Kulturní mobiliář“ se v krajině lokalizoval dosud existující i zaniklý „kulturní mobiliář“ krajiny - drobná sakrální architektura a sochařská díla. V odborné mapě „Komunikace v krajině“ jsou prezentovány dosud funkční i již neexistující nebo transformované klíčové i vedlejší komunikace protkávající krajinu mezi jednotlivými sídlišti a kultovními a hospodářskými objekty a vrstva zachycující hranice katastrálních území z let 1824 - 1830. Obě mapy úspěšně prošli certifikačním řízením Ministerstva Kultury České Republiky prošli a jsou schváleny jako Nmap - specializované mapy s odborným obsahem. Mapa „Mapa objektů“ je syntézou předchozích dvou map a zhrnuje veškeré zpracované podklady.

Seznam objektů

Katalog objektů obsahuje boží muka, kříže, kaple, kapličky, sochy, sousoší, sloupy, zvonice, pylony, poklony, památníky, studánky, pranýře, dvory, poutní kostely, popraviště, mlýny, aleje, mosty a další objekty zařazené do programu.

Seznam katastrů

Seznam obsahuje katastrální území barokní kulturní krajiny jihomoravského pohraničí.

Odborné výstupy

Konference, články a periodické zprávy zpracované v rámci řešení projektu NAKI.